Včelka a housenka  

Jednoho slunečného dne, když včely opylovaly pampelišky a jetel, jedna včelka uslyšela hlas. Ať se rozhlížela, jak se rozhlížela, neviděla nikoho, komu by hlas patřil. Pak se podívala dolů a  v trávě uviděla tlustou housenku. 

 „ Copak to děláš, včelko?“  Ptá se housenka. 

 „Opyluji pampelišku, a ty?“ „Já? Já nedělám nic, jenom jím a spím. A je to úžasné,“  povídá housenka. „Ty taky přec e nemusíš nic dělat.“ 

„ To se pleteš! Já mám práci, na rozdíl od tebe!“ odpovídá včelka. 

„ A k čemu ti je pyl, který pořád sebou nosíš? Nezatěžuje tě?“ Ptá se housenka.  

„To máš asi pravdu, zatěžuje,“ odpovídá včelka. 

„ Nebude lepší, když také nebudeš nic dělat, jen jíst a spát jako já?“  

 Včelka se zamyslela nad tím, co řekla housenka a ten nápad se jí zalíbil. Pověděla to všem ostatním včelkám a všechny včelky se rozhodly, že přestanou opylovat. A protože včelky začaly být líné, na planetě začaly mizet květiny, květy stromů, jablka, hrušky a všechno ostatní k čemu včelky svoji prací dopomáhaly.  ( T.R.)

Saranče 

Saranče je hmyz, který patří mezi podřád rovnokřídlí. Sarančata jsou býložravá. Seskupují se ve velkých hejnech a můžou tak páchat velké škody. Saranče je velký hmyz, dýchá vzdušnicemi. Je aktivní hlavně během dne. Když  přijedeme do Chorvatska a vystoupíme z auta, je slyšet úplný koncert sarančat .  ( Š.Z.)