Ve středu 18. října proběhla ve vestibulu pavilonu B naší školy beseda s vzácným hostem – s panem Jiřím Pitínem. Podrobnosti najdete na hlavní stránce školy. A jaké dojmy a poznatky si z této besedy odnesli žáci 9.B?

Líbilo se mi, že se pán nebál mluvit o těch tragických vzpomínkách. Jsem strašně moc rád, že tahle beseda byla, protože mě to moc zajímá. A jsem rád, že jsem mu mohl popřát hodně štěstí do života.

Že Lidice byly úplně vyhlazeny a všude bylo jen pole. Bylo to dobré, jak o tom vyprávěl, ale nechtěl bych to zažít.

Zaujalo mě, že když vyhladili Lidice, tak měl jeden rok. Po válce se o něho starala teta, protože se jeho mamka nevrátila z koncentračního tábora. Jinak pánovi děkuji, že nám tyhle zkušenosti předal a doufám, že bude s náma ještě dlouho.

Dozvěděli jsme se, že o 10 let starší sestra od pána nosívala na koloběžce zvonečky. Jeden se zachoval a v Lidicích je muzeum, ve kterém můžeme najít dokumenty a předměty, které se zachovaly.

Zaujalo mě to, jak se začal bavit o tom, jak je převychovávali a jaké to tam bylo.

Nejvíce mě zasáhlo, jak jsme za pánem o přestávce přišli. Ukazoval nám, jak Lidice vypadaly před vyhlazením a fotky dětí, které v Lidicích žily, včetně jeho sestry. Taky dopisy pro tetu a další dobové dokumenty.